Blog
4527 přečtení
Od počátku až do skonání naší podnikatelské snahy budeme řešit témata spjatá s životností potisku. Toto téma je mega rozsáhlé. Můžeme se zaměřit na srovnání technologií nebo třeba na srovnání použitých textilních materiálů pro potisk. V tomto textu se ale zaměříme na to, jak můžete zvýšit životnost digitálního potisku na tričku už před odesláním objednávky. Proč zrovna toto? Jde totiž o nejčastější produkt Westprintu.
Mým cílem je, aby tento text nebyl dlouhý jak F. L. Věk od Jiráska, takže to vezmu trochu z rychlíku, ale i tak to pár řádků dá.
Skvělou výhodou digitálního potisku je, že díky téměř nulové přípravě výroby jsme schopni tisknout od jednoho kusu, což cení primárně e-shopy, kterým dodáváme například trička po jednom kuse ve chvíli, kdy jim do jejich systému přilítne objednávka od zákazníka. Nemusí tak držet velké skladové zásoby a svou nabídku mohou mít velice širokou.
I když se výrobci technologií na životnost velice zaměřují, tak jisté rezervy to stále má a dle jejich doporučení musíme uvádět, že životnost potisku je 25 vyprání. Ono to pro někoho bude dost, pro někoho málo. Zajímavé je, že u "nesmrtelného" sítotisku dodavatelé barev uvádějí nejčastěji 40-50 vyprání, což už není takový rozdíl.
Samotný potisk pak funguje tak, že textil (nejčastěji tričko) je v první fázi ošetřený vrstvou "pretreatu" (častěji česky: penetrace) a poté se tiskne samotný motiv inkoustem přímo na textil. Penetrace má za úkol inkoust pevně spojit s podkladem, ale mnoho faktorů se jí snaží tuto snahu zhatit. Jde například o různé chemické ochrany v textilu nebo například způsob praní zákazníkem. Zkusím v další části textu doporučit, jak tomu pomoci.
Ona zmíněná penetrace je nejčastěji navržená na bavlnu. S tou si rozumí primárně. Jakmile jí do toho hodíme vidle, tak životnost rapidně klesá.
Jak se k tomu stavět? Jednoduše. Chcete-li mít jistotu, nechte nás tisknout na textil, který máme ozkoušený, nebo začněme vzorkováním - to umí díky prevenci ubrat mnoho budoucího stresu.
V digitálním tisku existuje jeden velký nešvar, který je nutný rozebrat. Velké jednolité plochy. Už v kalkulaci to bolí kvůli velké spotřebě materiálu, ale životnost je zde vážně v ohrožení. Nevím přesně fyzikální podstatu této potíže, ale působí to tak, že inkoust má nutkání se více vázat k sobě a ne k textilu.
Proto tento text. Hlavní doporučení: ROZBIJTE PLOCHY.
Na fotografii je vidět, jak vypadá potisk po několika desítkách vyprání, ale již po pár se objevují tečky, které Vás mohou štvát, ale nelze to brát jako důvod pro reklamaci. Jde o běžné chování této technologie.
Rozbití plochy si lze představit například pomocí 3 řešení, která jsou vidět na následujících fotografiích:
Nesporná výhoda navíc: Kromě odolnosti je i textil mnohem příjemnější na nošení. Potisk nevytváří pocit jakési "plachty" na těle, která je i fajnovým zdrojem pocení v teplém počasí.
Další dvě fotografie zachycují trochu jiné situace. První zobrazuje potisk, kde je motiv vytištěn pouze barvami CMYK přímo na textil. Vynechána je podkladová bílá barva. Ta má za úkol, aby překryla barvu trička a barvy tak byly syté. V mnoha situacích a primárně u světlého textilu je vítané vynechání této vrstvy. Výsledkem je pak potisk, který není cítit na omak a je to uživatelsky dost příjemné na nošení. Nešvarem tohoto řešení ale je, že potisk nepraská, ale bledne. Je potřeba to brát jako fakt a parametr digitálního tisku. Takže již po několika vypráních to můžete vnímat. Dobré tedy je motivy graficky nastavit tak, aby tento jev byl co nejméně očividný a byl třeba chápán "jakože to tak má být".
Na druhé fotografii je vidět pochybení na naší straně. Takto vypadá potisk, když penetrace není v celé ploše. Zde se v horní části motivu vynechala a inkoustu chybí pomocná vrstva. Zde poprvé napíšu - to na reklamaci je. Uznáme ji a omluvíme se.
Ta by zasloužila také samostatnou kapitolu v knize, ale pár řádků dostane i zde.
Od výrobce inkoustů dostáváme instrukce, které bychom měli dát i zákazníkovi ke každému tričku. Ty instrukce znějí nějak takto:
Přesně tak. Toto je jediná správná cesta pro udržení maximální životnosti potisku. Uvědomujeme si, že pro běžné fungování je to dost přísné. Takže každý si perme, jak uznáme za vhodné, ale je potřeba počítat s vlivy, jaké to může na potisk i textil samotný mít.
Z výše uvedeného plyne, že proměnných může být řada, dala by se z toho sepsat malá publikace nebo víc dílů takovéhoto článku (dobře, píšu si to na todo list). Mým hlavním poselstvím však je, že prevence už v přípravě dat umí významně zlepšit výsledek. A my Vám s tím rádi poradíme. Stačí se na nás obrátit.
Tento text jsem psal já a né ChatGPT, tak si toho náležitě važte, ju. :-D